28. 4. 2006

Konspirační teorie, malá polemika s MF Dnes


Následující text je reakcí na článek ze sobotní MF Dnes, který však deník vzhledem k jeho rozsahu nemůže otisknout. Proto se objevuje jeho plné znění na internetu. V sobotním vydání (16. července 2005) Mladé Fronty Dnes uveřejnil Jan Jandourek svoji reakci na Muslimské listy Mohamada Abbase příspěvkem ?Trochu jiné zpravodajství?. Nemíním a nebudu se zastávat ani pana Abbase, ani jeho serveru. V souvislostí s tím Jan Jandourek vyslovil dle jeho mínění dvě společné vlastnosti teorií spiknutí. Cituji: ?1. Nedají se vyvrátit, tak jako by se nedala vyvrátit "teorie", že Churchill byl Hitlerův agent, který potřeboval válku, aby se dostal k moci. 2. Jsou nebezpečné, protože jim slabomyslná a zmatená část populace občas uvěří.? V dalším dává Jan Jandourek vedle sebe do jedné řady Sionské protokoly, tzv. osvětimskou lež a ?báchorku? o tom, že 11. září 2001 na Pentagon žádné letadlo nespadlo.

S těmito tvrzeními budu polemizovat, ač to pro mne nebude snadné, jelikož mne s Janem pojí přátelství. Co naplat. Takže za prvé: konspirační teorie vyvrátit lze, ale vyžaduje to práci. Práce jak známo bolí a novinám které chrlí šest dní v týdnu stovky článků pro práci takového typu chybí čas, peníze a možná i kvalifikace. Mimochodem vyvrátit uvedený příklad s Churchillem by průměrně zdatnému historikovi nemělo trvat déle než týden. Takové úkoly by ostatně měly být součástí dějepiseckého vzdělání. Za druhé: že jsou konspirační teorie nebezpečné, protože jsou slabomyslné ... tak si nepředstavuji ani větu, ani argument. Z mého pohledu jsou více nebezpečné mainstreamové noviny, které namísto informací přinášejí názory. A když už informace přinášejí, jsou to jenom ty, které předem zapadají do povoleného schématu vidění světa. Schématu, ve kterém víme dopředu, kdo bude zlý a kdo bude hodný. Jakékoliv pochybnosti o totožnosti hodných a zlých jsou potom slabomyslné, ergo nebezpečné. Díky tomuto způsobu informování se práce redaktorů Mladé fronty na vzniku konspiračních teorií nezanedbatelně podílí. Teorií, které se snaží překlenout rozpor mezi skutečností a jejím nevěrohodným mediálním obrazem.


Spolehlivé zprávy z Londýna



V těchto ale i ostatních domácích denících mi řada informací citelně chybí. V souvislosti s londýnským útokem jste opomněli uvést, že v den útoku probíhalo v londýnském metru od půl deváté cvičení ca. tisíce osob zapojených do nácviku zvládnutí fiktivního útoku na soupravy metra. Informaci podal 7. července pan Peter Power ve večerním vysílání BBC. Pan Power je bývalým důstojníkem Scotland Yardu, dnes je jednak vládou protěžovaným mediálním expertem přes terorismus, druhak majitelem aguentury krizového managementu najímané vládou. Agentura úzce spolupracuje s Londýnským dopravním komisařstvím. Předsedou Londýnského dopravního komisařství je bývalý důstojník CIA Bob Kiley. Náhodička. (Viz web Londýnského dopravního komisařství www.tfl.gov.uk) Dobrý přítel starosty New Yorku Rudiho Giulianiho. Kde se vzal bývalý agent ve vedení dopravních podniků? A není to čtenářům jedno? Trochu překvapivě je pan Kiley i členem elitní americké Rady pro zahraniční vztahy (Council for Foreign Relations) založené politologem Zbygniewm Brzezinskym. Že CFR neznáte? Aha. A co tedy znáte? Ale nechť. Informace se nehodí. Tak ji psát nebudeme. Nebudeme psát ani, že navlas podobné cvičení prováděla protivzdušná obrana NORAD Spojených států 11. září ráno. Upozorňovat na tak bizarní souhru okolností z 11. září a ze 7. července v Londýně by jenom přiživilo slabomyslné příznivce konspiračních teorií. Začátky explozí tam i onde proběhly v 8.48 místního času. Máme tu náhodiček poněkud plno ... teroristé zjevně milují improvizaci. Také jste čtenáře ušetřili informace, že velvyslanectví Izraele dostalo od londýnské policie několik minut před explozí varování před nebezpečím útoku. V Londýně byl to ráno shodou okolností přítomen ministr zahraničí Benjamin Netanyahu, který po varování změnil svůj program. To ale není důležité. Nota bene, pokud izraelské velvyslanectví první část informace týž den dementovalo a druhou část na webu přepsalo, na znění, že Netanyahu změnil svůj program až po explozích. V den útoku byl v Londýně přítomen i starosta New Yorku Rudi Giuliani, rovněž člen CFR. To ale neznamená vůbec nic. Je to jenom nahodilá informace. Vy ji prosím nepište. Zmatená část čtenářů by jí totiž mylně mohla připisovat nějaký význam.


Spolehlivé zprávy z Iráku


Co mi v našich novinách schází opravdu a chronicky, informace o počtu civilních obětí v Iráku. Britský Medicinal Journal uvádí, že od začátku invaze do června 2005 se počet obětí pohybuje někde kolem 100 tisíc zabitých civilistů. Irácká humanitní organizace Iraqiyun vedená lékaři tvrdí, že se jedná o asi 128 tisíc mrtvých. 55 procent z nich jsou ženy a děti do 12 let. Příznivci okupace, chtěl jsem říci invaze, si možná oddychnou nad informací, že veřejnou databází Iraqi Body Count, kterou sestavuje Graduate Institute of International Studies udává jako počet civilních obětí od počátku invaze do teď ?jenom? 39 tisíc mrtvých. Můžete tuto informaci potvrdit či dementovat? Nemáte ji? Není důležitá? Nepochází z důvěryhodného pramene? A informace, že se k londýnským atentátům přihlásila na internetu Al-Kaida pochází z důvěryhodného pramene? Na které stránce se tak stalo? Viděli jste ji? Viděl ji vůbec někdo? Neviděl. Ale informaci přinesl ještě v den útoku poněkud nečekaně bloomberg.com. Stránku sice necitoval, neuvedl přesné znění, ale prý jí viděl. Viděli jste alespoň bloomberg.com? Skvělá novinářská práce. Máte informaci, že ona stránka je registrována na jméno jednoho ze vzdálených příbuzných prezidenta Bushe? Že je to jen další konspirační teorie? Proč? Protože je to slabomyslné? Může být slabomyslná informace pravdivá? Nevím, jestli je informace slabomyslná nebo nebezpečná, je to ale informace, která se dá ověřit či vyvrátit. Myslím, že by vám jako novinářům mohla stát za to, beztak nemáte v létě o čem psát.


Ad letadlo, které (ne)spadlo na Pentagon


Důležitější maličkost než jméno držitele údajné al-kaidistické domény, je to, že padat Boeing na Pentagon v září 2001 skutečně nikdo neviděl. Je mi líto. Očití svědci jsou, až na to, že neviděli padat Boeing. Nahrávky bezpečnostních kamer z přilehlého hotelu Sheraton, z Dopravní kanceláře státu Virgnia i z benzínové pumpy pana Velazqueze zabavila FBI několik minut po explozi. Dodnes je nezveřejnila. Veřejnost to asi nezajímá. Nebo snad máte informace potvrzující opak? (Trochu jiné zpravodajství?) Pokud ano, proč jste je nezveřejnili? Nebo kdokoliv na planetě? Pomíjím jinou důležitou maličkost, že se po domnělém Boeingu 757 nenašly žádné trosky. Nebo snad máte jejich snímek? Stačí jeden jediný. Fotografie se jaksi nekonaly. Kdo by je byl dělal v takovém zapadákově jako je centrum Washingtonu? Protože nejsem rodilý fyzik, neposoudím názor odborníků z tehdejší tiskové konference, že se šedesátitunové letadlo v té rychlosti rozpadlo na milion malých kousků. I sto dvacet pět cestujících, letušky, únosci a tři piloti, ze všeho zbyl jen milion malých kousků, které nejsou okem vidět. Ani na dochovaných fotografiích z hašení hořícího Pentagonu. Z kterýchžto fotografií je patrné, že tráva před Pentagonem je čistá, zelená a nedotknutá jako golfové hřiště. Svědomitá správa Pentagonu nechala prostor před pobořenou částí budovy (vnější okruh E, sektor 1) ještě tentýž týden zasypat půl metrem písku a osadit novým trávníkem. To je škoda. To ty kousíčky z letadla už asi vážně nenajdeme. K jedinému snímku kusu malého plechu zveřejněnému v USA se vyjádřili sami zaměstnanci Boeingu, že nic takového jejich továrnou nikdy neprošlo. Máte informaci, že ještě dva roky po 11. září bylo v okolí Pentagonu naměřitelné zbytkové záření ochuzeného uranu? Nemáte? Že to je další konspirační teorie? Cožpak se nedá hledat? Cožpak každá informace, která nepasuje a jejich kolem 11. září už poněkud hodně, asi sedm set, musí narazit na zeď víry v předepsaný scénář? Neochvějné víry za jakou by církev svatá normálně musela blahořečit? Cožpak není možné mluvit s lidmi, kteří ta měření dělali? Zkrátka dělat novinařinu? Namísto toho se všemu co vyžaduje přemýšlení vyhýbáte a držíte se jen podružností, které vaše hlavy dokáží vstřebat. Malý tip ode mne: stranou vší konspiratořiny je nejuznávanějším a nejpreciznějším zdrojem informací o 911 rozsáhlý výzkumný projekt www.cooperativeresearch.org historika Paula Thompsona.


Nehody žurnalistiky


Občas vám nějaká zpráva uteče a nás čtenáře tím neobyčejně potěšíte. Například zprávou z 14.12.2004, že Aznarova vláda nepředala Zapaterově vládě vyšetřovací spis z 11. března (tedy vyšetřování atentátů z madridského nádraží Atocha), protože ji smazala z počítače. Řadu zpráv ale můžete uveřejnit dodatečně. Nic se nestane. Skutečně vůbec nic. Třeba, že Světové obchodní středisko bylo budováno podle slov hlavního architekta tak, aby jej náraz letadla nezbořil. To, že zřícení věží vypadalo jako řízená demolice, to jsou hanebné pomluvy. Že byly v sobotu 9. září vypnuty uvnitř WTC bezpečnostní kamery z důvodů údržby. Nic než shoda okolností. A později se prosakovaly další malé zlomyslnosti, které v seriózní žurnalistice nemají co pohledávat. Jako když civilní správce Iráku Paul Bremer přesvědčoval ještě dlouho před invazí zástupce kansaských podnikatelů, že z Iráku se stane
?něco jako kolonie Spojených států?. Sice to tak řekl, ale jistě to tak nemyslel. Prezident Afghánistánu Hamid Karzaí je čistou náhodou bývalý zástupce americké plynařské firmy Unocal. Té, která potřebovala v listopadu 2000 protáhnout plynovod přes Afghánistán do obří plynové elektrárny v indickém Dabholu. Elektrárny, kterou čistě náhodou stavěla už od roku 1993 a později z 65% vlastnila energetická čtyřka v USA, Enron. Ten Enron, který čistě náhodou na v prosinci 2001 zkrachoval kvůli falšovanému účetnictví. Že Talibanci jednali s Enronem kvůli povolení plynovodu přes Afghánistán ještě na jaře 2001 zní jako zpráva z říše pohádek. Neméně, že Enron vousatým Talibům v turbanech vyhrožoval, že je v případě nespolupráce USA zasypou bombami. Je jistě nepravda, že bývalá ředitelka energetického gigantu Chevron, Condoleeza Riceová, varovala 8 hodin před únosem letadel e-mailem svého bývalého černošského kolegu z téže firmy, Willieho Browna, v té době starostu San Francisca, aby 11. září nikam nelétal. Jak věděla, že má rezervovanou letenku do New Yorku? A jistě také není pravda, že firma Chevron jeden ze svých oceánských tankerů pojmenovaný po bývalé ředitelce přejmenovala na Altair Voyager. To už je serióznější informace, že Chevron, Exxon Mobil, Texaco, BP Amoco, Unocal a Shell koupili práva na těžbu 75% ropných a plynových zásob Kazachstánu a Uzbekistánu. Můžete také dodatečně uvést, jaká zlomyslnost je psát o obchodní spolupráci rodiny Bushů a bin Ládinů. To, že jeden z bin Ládinů byl v 11. září saudským velvyslancem v USA si na CNN s panem redaktorem vysvětlili. Pan velvyslanec uvedl, že s Úsámou je příbuzný, ale Úsamu ? černou ovci rodiny ? už léta neviděl. Sice se později prokázalo, že jej viděl 26. února téhož roku na svatbě Úsamova syna Mohameda v Kandaháru, ale kdo by se malicherně zabýval takovými skeptickými poznámkami. Starší bratr Úsamy, Salem bin Ládin, pomáhal Američanům v sedmdesátých letech vyjednávat s Íránci kvůli krizi s únosem. Později jim hezky pomohl s převodem peněz nikaragujským Contras. Nakonec sympaticky pomohl i současnému prezidentovi G. W. Bushovi investicí do jeho neproduktivní těžařské společnosti Harken, která v roce 1984 stála před krachem. Stala se velice produktivní až v Zálivu po operaci Pouštní bouře. I ošklivé zprávy, že 10. září 2001 bylo na pacifické burze obchodováno s akciemi American Airlines trochu intenzivněji, přesně 25krát více oproti normálu není nic jiného než projev zdravé a dynamické ekonomiky. To, že bývalý (do roku 1998) ředitel aerolinií United Airlines pan Krongard byl v době 11. září zaměstnancem CIA není nic než bezvýznamná informace vytržená z kontextu. Tři atentátníci z unesených letadel (Hanjouri a spol.) byli 10. září ubytováni ve stejném hotelu jako Sami Omar Hussein, vysoký úředník saudské vlády. Svět je prostě malý. Instruktoři těchto pilotů z letecké školy v Arizoně se do jednoho vyjadřovali, že jejich arabští žáci byli naprosto dutí a během kurzu se nenaučili vůbec nic. Ergo nemohli žádné letadlo pilotovat. Australské ministerstvo obrany nicméně na svých webových stránkách popisuje fungování existujícího systému Global Hawk, který dovoluje řídit velká letadla bezpilotně na dálku. Po 11. září dostaváli senátoři a poslanci nějaký čas za obálky s jedem Antrax. Teroristé mohli projevit více smyslu pro rovnoprávnost, a posílat jed nejen politikům Demokratické strany. Antrax v té době a v příslušné kvalitě nebyly schopní vyprodukovat ani Rusové. Jen americké vojenské laboratoře. Když se tam začaly stahovat stopy, vyšetřování ustalo. Ale což. Dick Cheney volal šéfovi parlamentní vyšetřovací komise Tomu Daschleovi, s pochopitelnou prosbou, aby se vyšetřovatelé nepouštěli do příliš podrobného vyšetřování. Oslabili by tím totiž rozpočet fondů pro boj s terorismem. Už vůbec by média neměla řešit, jakto, že z padesáti tisíc zaměstnanců Světového obchodního střediska jich do práce přišla jen malá část, takže zahynulo jen oněch legendárních 3000 obětí. Informaci, že mezi oběťmi nebyly občané židovského státu, ač jich pracovalo ve WTC kolem čtyřset nikdo neprověřoval. Až CNN sestavila statistiku obětí a jejich národnostní profil. K nahlédnutí na jejich webu. A zjistila, že to tak prostě je, protože všechny izraelské firmy daly 11. září svým zaměstnancům volno nebo se týden před tím odstěhovaly. Kdo by nevěřil na šťastné náhody má zde pádný důkaz jejich existence. Ve své poslední knize Veliká šachovnice (1997) poradce u.s. prezidentů a renomovaný politolog Zbygniew Brzezinski svým stoupencům ne méně než čtyřikrát vnucuje myšlenku, že Američany může vyburcovat ke globálnímu výboji pouze náhlé a bezprostřední ohrožení. Tak jako v době Pearl Harboru. Hlavním úkolem Spojených států je podle něho ovládnutí Eurasie, která ovládá 75% nerostných surovin světa a nese i většinu světové populace. jestli vám tyto názory připadají nebezpečné, nestrachujte se, je to jistě jenom individuální názor osamělého spisovatele. Zajímavé, že už jsme zde jméno toho pána někde zaslechli ...


Změna geopolitiky & za okny se nechumelí


Ve světě probíhají mraky událostí, které stojí stranou zájmu vašeho listu. Kdokoliv si jich všimne, je nebezpečný a slabomyslný příznivec konspiračních teorií. Jednou ze zásadních geopolitických událostí jsou rozsáhlý dodávky izraelských zbraní Číně. V prvé řadě antiradarových a špionážních bezpilotních letadel. Dále prodej střel země-vzduch Python 3. Prodej střel s plochou dráhou letu Delilah. Prodej radarů Elta. Poskytnutí stíhačky Lavi ke zkopírování do čínského typu J-10. Vy tu informaci nemáte? V češtině ji uvedl například Armádní technický magazín. Ani nemáte informaci o následné diplomatické roztržce mezi USA a Izraelem? Která trvá dodnes? Že ta informace není důležitá? Je, milí chlapci, jedním z dokladů přeorientování zahraniční politiky Izraele a z toho vyplývajících důsledků pro rovnováhu vojensko-politických sil ve světě. Bez ironie podruhé, jsem zvědavý, kdo mne zítra obviní z latentního antisemitismu, přehodnocování výsledků druhé světové války a rozněcování atmosféry strachu a iracionálních tvrzení. Ve světě probíhají poměrně zásadní události jako uzavření rozsáhlého politicko-hospodářské paktu mezi Ruskem, Činou, Indií, Venezuelou, Brazílií, Mexikem a Jižní Afrikou. A vy nás zatím na titulní straně zásobujete palcovými titulky o jiných zásadních událostech, jako že byl sbormistr Kulínský propuštěn z vazby. S těmito informacemi to máte dobré, nikdo vás z konspiračních teorií a slabomyslnosti nenařkne.


Světové informační piškvorky


Abych skončil smířlivěji: nacházíme se uprostřed obrovského informačního zápasu. Svým způsobem zápasu všech proti všem. Denně proběhne na planetě celá řada informačních her. Pan Mohamad Abbas se svými Muslimskými listy je malým hráčem v dresu svého civilizačního klubu stejně jako Jan Jandourek hraje v dresu svého civilizačního klubu. Na naší planetě koexistuje americký státně-ropný business, vedle islámského fundamentalismu a tyto dva jevy se částečně doplňují a částečně spolu vůbec nesouvisí. Odlišit navzájem jejich souvislost od jejich nespojitosti není právě snadné. Výše uvedené informační procesy nám každopádně značně komplikují orientaci v současném dění. Receptem na tento problém určitě není jedny informace pouštět a jiné zatlačovat nebo dokonce zesměšňovat. Buď se necháme vést společným používáním mozku a argumentačního hledání anebo zůstaneme díky absenci informací v nevědomí hodném okraje bývalé monarchie a necháme se semlít neurčitým všeobecným míněním formátu novinového redaktora. Příslušností k našemu civilizačními okruhu jsme vázáni loajalitou vůči našim vůdcům. Vzhledem k tomu, že dějiny západního světa jsou kontinuálními dějinami zrady a zlých úmyslů (namátkou: 1. křížová výprava, příběh Johanky z Arku, přepadení Srbska Rakouskem-Uherskem, přepadení Polska Ruskem, přepadení Ruska Německem) je na místě přinejmenším kritické přemýšlení a ještě lépe informační ostražitost.

Antonín Baudyš jr.

Autor je šéfredaktorem portálu astrolab.cz

27. 4. 2006

Argumenty proti katastrofickým předpovědím


Živím se předpovídáním. A i díky zkušenosti s dlouhodobými předpověďmi se domnívám se, že nám katastrofické scénáře v blízké ani vzdálenejší vzdálenosti nehrozí. Odůvodnění tohoto svého přesvědčení podám v následujích odstavcích.

ABSENCE KRITICKÉHO POHLEDU

Je mnoho z nás, kteří v posledních měsících popřípadě letech žijeme ve zvýšeném očekávání neblahých událostí. Čím více je katastrofických čekatelů, tím se budoucí katastrofa jeví být neodvratitelnější. Slyšíme o jevech, dostávají se nám zvláštní informace, jsou to pro nás příznaky něčeho co si neumíme přesně zařadit, ale co si vykládáme jako předzvěst osudových událostí. Ve svém následujícím článku chci ukázat, že katatrofický výklad není jediný výklad. Katastrofické výklady nejsou a nebudou podrobeny žádnému kritickému ověření nebo přehodnocení. Uvidíte, že čím dál více informací bude v nejbližších letech přijímáno jako hotová věc, aniž by někdo zjistil původ a oporu těchto informací. Vždy, když kritické datum pomine, proroci osudného konce se na čas stáhnou, aby poučení předešlou katastrofou, která se opět nekonala, vygenerovali novou, zajímavější verzi budoucí katastrofy.


CO VLASTNĚ KONČÍ?


Pro mne není hotová věc, že náš svět skončí. Pro mne je hotová věc, že západní myšlení, západní pojetí světa v sobě nese očekávání konce času, konce světa. Nesu ho v sobě já, nesete ho v sobě i vy čtenáři. Možná o něm v sobě nevíte, ale apokalyptické pojetí světa je nutně vlastní každému, kdo vyrostl v prostředí po dva tisíce let formované očekáváním soudného dne a rozdělení lidstva na spravedlivé a bezbožné. Křesťanství začalo Ježíšovým příchodem a očekává, že skončí Ježíšovým druhým příchodem. Druhý Ježíšův příchod v tomto čase neočekáváme. Ostatně kdyby přišel, asi by to nebyl příchod ve slávě, dopadlo by to s ním nejspíš hůř než prve. Dva tisíce let hýčkaný druhý příchod Ježíše Krista jsme si nahradili jinými konci. Naposledy očekávaným zhroucením počítačové sítě a navazujících periferií při přechodu z roku 1999 na rok 2000, tzv. Y2K. Nekonalo se. Vesmíre děkujeme. Napříště máme naplánovaný konec Mayského kalendáře. (Verze pro transcendentně založené občany.) Popřípadě vyčerpání nerostných surovin. (Verze pro pragmaticky založené občany.)


VLNA


Je možné, aby část lidstva spláchla vlna? Odpovídám, že není. Výška jakokoliv vlny popřípadě zvýšené hladiny bude vždy představovat jenom malou část nadmořské výšky pevniny. Může roztát antarktický ledovec? Ano, dokonce je jisté, že roztaje. Zvyšování teploty na planetě se totiž prozatím nedá zastavit. Za posledních 200 let se klima ohřálo o 0.8° C. To není zase tak kritické číslo. Ledovec si taje stejně dlouho a zatím nás viditelně neohrožuje. Jenže taje stále rychleji. Pro příštích sto let se ohřev klimatu předpovídá minimálně od 1.9° C výše. Pro srovnání, za posledních 100 let zbylo z ledovců v Pyrenejích jenom 15% jejich původního rozsahu. Pokud ledovec roztaje celý, stoupne hladina oceánu o pět metrů. Asi ne více a asi ne méně. Pro Bangladéš to není dobrá zpráva. Stejný Bangladéš ale nebude zaplaven ze dne na den. Vyvolá migraci. Bude možné tuto migraci ustát, aniž by utrpěla křehkost lidské sítě po planetě? Domnivám se, že takové migrace se na planetě konaly již dříve a ejhle, stále jsme tu.

Jiný způsob zvednutí hlaidny oceánu si nedovedu představit. Musel by do vody dopadnout meteorit. Musel by se navíc strefit do vlhkých 71% zemského povrchu. Odpusťte mi můj absurdní pocit, že pokud to se stane, tak jedině pokud tomu napomůžeme. Když už umíme vyvolávat zemětřesení a sopečné erupce, budeme možná tak šikovní, že se naučíme, směrovat na stranu globálních oponentů kromě elektromagnetického zářezní systému HAARP i meteority.


2012


Ruku na srdce! Odkud pochází informace o konci mayského kalendáře 21. prosince 2012? Nejpodrobnější a nejsmysluplnější komentář k této avizované události nabízí http://www.zahady.cz/index.php?strw=rd&id=159. Leč nevyplývá z dané stati ani náhodou, že by souběh energetických vln do bodu nula, který konec mayského kalendáře doprovází, měl nutně vyústit do katatrofy nebo do konce času. Nemluvě o tom, že slavný mayský kalendář nikdo z nás neviděl a nikdo z nás neví, zda existuje a co je v něm psáno. Jediné co o něm vím jistě, že si přeji, aby rok 2012 pominul, abychom věděli, že tohle zase nebylo ono.


NOSTRADAMUS


Takto kritický bych nebyl, pokud bych se neustále nesetkával s naprosto iluzorními představami řady lidí o obsahu Nostradamových proroctví. Aby bylo jasno jednou a pro vždycky. Nostradamus o konci světa nepíše vůbec nic. Píše všechno možné, pravděpodobně i do budoucnosti nám neznámé a tudíž nerozšifrovatelné. Nic o konci nebo zániku. Francouzský originál naleznete na adrese http://www.astrologie.cz/zacek/mn/mn.htm. Český překlad zatím nebyl pořízen.


MALACHIÁŠ


Skutečně zajímavý souběh indicií se nabízí díky souběžnému konci katolického proroctví o sérii papežů. Tzv. Proroctví opata Malachiáše (1094-1148) uvádí Jana Pavla II. Jako předposledního z papežů. http://www.catholic-pages.com/grabbag/malachy.asp Jenomže ani ukončení papežství neznamená nutně konec světa či globální katastrofu. Papežství může skončit z mnoha jiných důvodů. Kupříkladu může Nový světový pořádek veškeré nepoddajné státy a instituce zkompromitovat a zakázat. Stejně jako se církev může podrobit organizační přestavbě a institut papeže nahradit kolegiem biskupů.


BYTOSTI


Bytosti opouštějí střed Země. Kdo toto slyší je zpravidla více překvapen tím, že v nitru Země vůbec nějaké bytosti jsou. Sám si na tuto informaci neumím sáhnout, ale lidé, kteří jí přinesli (Kozin, Pítrová) se těší mé důvěře. Exodus bytostí není důvodem k radosti. Je to důvod k zamyšlení. Pokud by odcházely proto, aby se zachránily, to by znamenalo, že jim něco hrozí v nitru Země. To nejde dohromady s jejich energetickým charakterem. Pokud by na Zemi vypukl nedostatek nerostných surovin, bytosti by kvůli tomu asi neodcházely. Stejně pokud by se přes pevninu přepláchla veliká vlna, bytostem v jádru zemském by to asi nebylo fuk, ale asi by to ani nebyl důvodem, proč s předstihem balit kufry. Proč by tedy odcházely z nitra Země? To snad jen v případě, kdy by do planety měl fláknout meteorit, který by matičku Zemi rozpůlil na dva kusy. To asi nebude správná odpověď, že? Co když bytosti opouští nitro zemské kvůli přirozenému střídání stráží? Vždyť je také možné, že energetické změny celé planety mohou dělat jejich další setrvávání zde zbytečné, možná i nežádoucí.


NIBIRU


Podobně nepředstavitelná může být pro mnohé našince existence planety Nibiru, planety s ostře skloněnou oběžnou dráhou, která se k nám vrací jednou za 3600 let. Aby nebylo překvapení málo, v souvislosti s Nibirem se očekává, že život byl na Zemi vysemeněn právě odsud a záměrně. Informace o Nibiru, potažmo o jeho obyvatelích Annunacích se čerpají z babylonského spisu Enlil a Enki, souvisejícího s Eposem o Gilgamešovi. Epos o Gilgamešovi souvisí s potopou. Mimochodem tou biblickou. Pravděpodobně tato souvislost dává cyklicky se vracejícímu Nibiru pesimistický rozměr. Nebudu tvrdit, že bych měl z průletu Nibiru kolem Země apriori dobrý pocit. Ale nevidím ani důvod, proč od každého příletu Nibiru očekávat to nejhorší. Sám Sitchin napsal hned napoprve v roce 1976, že Nibiřané při svých příletech jednak instalovali na Zemi své bossy, druhak do zdejšího prostředí investovali know how.


PLEJÁĎANÉ


Nejsem na tuto skupinu přátel z vesmíru zrovna odborník, ale velká povbuzení do života jsem od těchto galaktických leaderů zatím neslyšel. Kritika, kritika, kritika, i moralizování se najde. Zcela asymetrický přístup ve vztahu my-oni dělá naše vesmírné přátele nevěrohodné a nevěrohodné se tak stávají i jejich zvěsti o brzkém úpadku planety Země, povznesení se na vyšší duchovní úroveň etc. Hlavní český emisar Plejáďanů, pan Ivo Aštar Benda nechává své stoupence rozlepovat nálepčičky Máme Vás rádi a pomáháme Vám, Vesmírní lidé na odpadkové koše a poštovní schránky. Ale v okamžiku, kdy se na jeho poselství podíváte podrobněji, zjistíte pravý opak. Plejáďané nás z této Země chtějí vystěhovat. Přesně jako to dělají restituenti domů vůči starým nájemníkům s regulovanými nájmy. Ačkoliv to milý Ivo popírá, hlavním tématem jeho poselství a jeho skupiny je dlouhodobě evakuace lidstva do vyšších sfér vesmíru. V Západní Evropě se dosud tyto skupiny většinou povznesly do vyšší úrovně hromadnou sebevraždou. Skupiny s apokalyptickým očekáváním mají svojí vnitroskupinovou dynamiku, která musí vyústit do nějakého konečného řešení. Minutí se s tímto koncem zpochybňuje prognostické schopnosti lídra skupiny, zpochybňuje kvalitu jeho napojení. Což by pro jeho ego byla horší rána než statečné vzplanutí uprostřed hloučku vyvolených. Zkrátka a dobře, od vesmírných sousedů se nám nedostane ani rady ani pomoci, už vůbec nemluvě o těch, kteří nám tyto rady zprostředkovávají. Na stranu druhou se ale ani nemusíme bát jejich zvěstí a zastrašování.


KDE SE PŘÍŠTĚ NARODÍME


Ruku v ruce s tím, jak se lidé učí(me) nahlížet do minulosti a rezervovaně i do budoucnosti, objevují se případy, kdy tzv. progrese neukáže budoucnost zde na Zemi, ukáže budoucnost Země zásadně modifikovanou, popřípadě neukáže budoucnost vůbec žádnou. Spatřit, svůj příští život mimo liniii dosavadních životů může každého s touto zkušeností nasměrovat na úvahy mohutně přesahující dané téma. Např. že na Zemi nebude vůbec nic apod. Zkušenost moje, mé ženy, i domácího autora progresí, ing. Dragomireckého je nicméně taková, že progrese se v praxi nevyplňují. Neříkám, že nikdy, říkám, že většinou. Progrese se většinou zdá být buď projekční plátnem našich tužeb anebo obrazem scénáře, kterému je třeba se vyhnout. U všech svých blízkých, kteří v progresi zahlédli ?alternativní? budoucnost ? mne nevyjímaje ? vedu v patrnosti jistou nesmířenost se skutečností tohoto světa a jejich/naší rolí v něm.


PŘELIDNĚNÍ


Jsem přesvědčený, že přelidnění Zemi nehrozí. Že je to umělý strašák, přestože se miliardy obyvatel jen během mého krátkého života stačily rozšířit ze tří a půl na šest a půl v současnosti. Pokud si rodiče dovolí takový počet dětí přivést na svět, asi to dělají proto, že nemají antikoncepci jako Západě a druhak proto, že děti v takovém počtu na svět přivést mohou. Logická úvaha říká, že pokud děti přežijí, asi se uživí. Zároveň se domnívám, že snížit počet světové populace je jedním z hlavních plánů tajných elit Západního světa. Čísla říkají, že i když se odhadovaná plodnost žen do roku 2050 sníží na 2,05 dítěte z dnešního průměru 2,65. Populace v padesáti nejméně rozvinutých státech se do té doby zdvojnásobí a naroste z dnešních 800 milionu obyvatel na 1,8 miliardy. Průměrný lidský věk, který se zvýšil mezi lety 1950 až 2005 ze 46 na 65 let, vzroste do roku 2050 na 75 let. (http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=13451&Cr=population&Cr1=) Nicméně, ačkoliv nejlidnatější země světa, Čína s 1.25 miliardy obyvatel zásobuje planetu největším ročním přírůstkem populace, její demografická křivka již dosáhla svého vrcholu a země bude v příštích desetiletích čelit stejnému problém ustárnutí populace, jako západní svět. Tento vývoj v budoucnosti možná stihne i další země, jako například Indii. Mezitím se střed planety přesune USA do Číny. A co? A nic. Lidé budou i tehdy na planetě spolu žít dál.


KONEC SUROVIN


Je možné, aby nám naše technologie byly jednoho dne pro kočku? Ano, je. Je možné, abychom s pohasnutím technologií skončili jako lidský druh? To asi ne. Kupříkladu Romové si s kolapsem elektrického rozvodného systému poradí bez problémů i za sto let. Na jednu stranu se dozvídáme, jak průběžně stoupá spotřeba elektrického proudu, nafty a železné rudy. Na stranu druhou se dozvídáme, o která nová naleziště se svádějí politické popřípadě vojenské spory. Ropná naleziště jsou ve většině Kaspiku, u Sumatry, v Íránu, na Aljašce, v Bavorsku, v Guinejském zálivu, v pobřežních vodách Vietnamu ? Číňané objevují nová naleziště Ropy v Súdánu, Angole, Brazilii ? laik se diví, odborník žasne. Zkrátka a dobře se objevují nová a nová naleziště. Nechci tvrdit, že jsou svojí kapacitou neomezená a že nedojdou. Určitě ale nedojdou tak rychle, jak se uvažovalo v dobách mého dětství v letech sedmdesátých (za dvacet let), v letech osmdesátých (do roku 2000), něco mi říká, že ani hrozby z let devadesátých (do roku 2025) se nenaplní. Přestože jenom Američané spotřebují 22 milionů barelů ropy denně, a denně jen státy OPEC vytěží ropy 29.5 milionů barelů, věřím, že se blíží den, kdy se naše automobily rozjedou na jiný pohon. Co bude do té doby? Do té doby budeme spoléhat kupř. na saudské zásoby čítající 260 miliard barelů ropy a irácké zásoby čítající 112 miliard barelů ropy.


KLIMATICKÉ ZMĚNY


Probíhají. Slábne intenzita slunečního jasu dopadajícího na Zemi. V Izraeli byl naměřen mezi rokem 1950 a 2005 rozdíl 22%. Řečeno jinak, je tu čím dál větší větší tma. Současně se odehrává i slábnutí Golfského proudu, tzv. atlantické pumpy, která zásobuje Evropu teplým vzduchem z jihu. V důsledku toho v Evropě globální oteplování nebudeme cítit až tak jak by se mohlo zdát. Radost z toho mít nelze. Ale nelze to vykládat ani jako předzvěst konce. Vedle klimatických změn mimochodem čelíme i nárůstu živelních pohrom. Za léta 1994 až 2003 totiž lidstvo zažilo o šedesát procent více přírodních katastrof než v předchozím desetiletí. Jejich obětí se stalo 478 tisíc lidí. A další dvě a půl miliardy lidí byly katastrofami postiženy - nejčastěji tak, že kvůli nim ztratili střechu nad hlavou nebo zaměstnání či oboje. Nejvíce ničily lidstvo záplavy a zemětřesení. A nejzranitelnější byli lidé z chudých tropických zemí, zejména v Asii. Na tento kontinent připadalo už před zkázou v Indickém oceánu devět desetin všech obětí katastrof a také polovina celkového počtu zraněných. Tolik alespoň denní tisk. (www.spaceinfo.cz/index.php?str=udoz&id=14) Jako odpůrce apokalypsy bych toto říkat neměl, ale říkám, protože lepší je říkat všechno. Když už jsme narazili na živelní prohromy, vyjádřím svůj názor. Počasí reaguje na naše životy. Zvyšující se počet obyvatel generuje větší množství vzájemných konfontací. Z toho je rovněž těžké mít radost, ale je to vysvětlení. Vysvětlení, ze kterého nelze konec světa vyvodit při nejlepší vůli. Zkrácení počtu nahromaděné populace možná, ale o to se na naší planetě starají jiní borci.


KONCE KONCŮ


Velkým zdrojem důvěry v neskončení našeho světa je mi defilé dosavadních nenaplněných hrozeb. Kromě nenaplněného Y2K, o kterém byla řeč na začátku chci upozornit hlavně na asi nejodborněji zpracované katastrofické předpovědi, jaké se ve 20. století objevily, předpovědi indiánského lékaře píšícího pod jménem Sun bear, které sepsal v knize Black Dawn, Bright Day (Indian Prophecies for hhe Millenium that Reveal the Fate of Earth.) Předně mělo být podle této vlivné knihy už čtyři roky veta po západním světě. Medicinman Sun Bear měl totiž planetární vize budoucnosti, avizující hory odpadků v ulicích měst, elektrická vedení zničená vichřicemi a zemětřesením, mrtvá města bez vody se zlověstnými jadernými elektrárnamy za humny. Ve svých vizích je měl posazené do roku 2001, který vnímal jako zlomový. Sám zemřel v roce 1992. Zřícení Světového obchodního střediska v roce 2001 nakonec zlomovou událostí moderních dějin bylo.


CAYCE


Svým způsobem dobrou zprávou nám může být, že největší věštec Edgar Cayce (+1945) tyto události avizoval už pro rok 1986. Nebyl to bezvýznamný rok, exploze Černobylského jaderného reaktoru se tehdy přihodila poprve a zatím i naposled. Do roku 1998 očekával naprostou změnu tváře pacifické strany Severní a Jižní Ameriky. Významná zemětřesení se udála v Chile v roce 1960, v Peru v květnu 1970, ale změny na pobřeží, žádné, převratné změny žádné. Očekával zemětřesení a změny reliéfu i ve Středozemí. Nic kromě zemětřesení v Turecku v roce 1999. Pro rok 1998 očekával konec válek a začátek nového mírového období. Vyhodnocovat tuto informaci je zatím brzo, třebaže to zatím vypadá přesně naopak než podle Cayceho předpovědi. Cayce předpovídal i obnovu náboženského života díky pokřesťanštění Ruska ke konci 20. století. Zde si můžeme dovolit oponovat. Pokřesťanštění Ruska se skutečně děje, ale blýskají se přitom křídla stíhaček a despotičtí politici se líbají s pravoslavnými popy, plnými nenávisti vůči jiným církvím a náboženstvím.


NĚMEČTÍ VIZIONÁŘI


Němečtí vizionáři 20. století nevynikli velkou vynalézavostí, jejich věštby plus mínus kopírovaly obavy středoevropanů v době studené války, popřípadě katolíků předkoncilní doby. Jasnovidec z Lochau, Franz Kugelbeer viděl v roce 1922 vraždění v Římě, prchajícího papeže. Stigmatizovaná Anna Kateřina Emmerichová viděla na konci 19. století také hroutící se Řím, ale i obnovu církve skrze dvanáct nových apoštolů. Hezké. Melanie, jedna z dětských aktérek zjevení Matky Boží v La Salettě, předpověděla, že až propuknou velké přírodní katastrofy, stane se věčné město Řím sídlem Antikrista. Rakouský mystik Lorber napsal už v roce 1850, že až bude japonská monarchie vydána na pospas cizím národům, bude to předznamenáním konce času.


APOKALYPSY STŘEDOVĚKU


Když se kardinál Pierre D?Ailly se v roce 1414 vyjádřil, že apokalypsa je pro nejbližší dobu vyloučená, důvodem mu bylo, že astrologie tehdy apokalypsu umisťovala až do roku 1789. Jak píše americký historik Eugen Weber, už o tři roky později ale tento názor vzal za své pod náporem módního přesvědčení, že konec světa nastane roku 1484. V této atmosféře se podařilo asektickému dominikánskému kazateli Girolamo Savonarolovi vytvořit z Florencie město připravené na apokalypsu, paralyzované očekávaným neživotem. Když se očekávání konce světa poněkud protahovalo, poněkud opotřebovávalo, obrátila se směr nevole k Savonarolovi a roku 1498 nastal ajeho soukromá apokalypsa ? byl veřejně upálen. V roce 1499 vrcholilo apokalyptické hecování svého vrcholu v sousedním Německu. Astrologové Johannes Stöffler a Jakob Pflaum vypočítali pro rok 1524 zničující potopu. Vyvolali tím pravou potopovou hysterii, v jejímž rámci se další astrologové pustili do zahrnování svých vyděšených i senzacechtivých čtenářů doplňujícími podrobnostmi. Protestantští duchovní tehdejších německých zemí si přitom přihřívaly i svou nábožensko-politickou polívčičku: Astrologové v jejich službách totiž dodávali: Dojde-li ale včas k reformě církve a císařství, trest v podobě potopy nepřijde. Objevuje se nám tak apokalypsa jako nátlakový prostředek. Prostředek čeho? Politiky. Politika pro změnu je a vždycky byla prostředkem byznysu.


APOKALYPSY A POLITIKA


O sto let později očekával jiný dominikán Tomasso Campanella, že se v roce 1603 Země srazí se Sluncem. ?Blahodárné Slunce, planoucí láskou, se začne sklánět k zemi bující neřestmi.? V horké jižní Itálii v té době okupované Španěly mohl mít i vzdělaný mnich k takovému očekávání své důvody. Mimochodem ? zdá se, že očekávání konce světa se dostávají do největšího varu vždycky v době politických nepokojů. Ani dnes není naše apokalyptické očekávání prosté biblických a politických prvků. Očekávané znamení šelmy se mnohým překrývá s plánovaným čipováním obyvatelstva. Pravděpodobně právem. Mimochodem Konec světa, přesněji řečeno Soudný den umísťoval do roku 2000 františkán Petrus Olivi již v roce 1297. Nejdřív však měl přijít okolo roku 1300 Antikrist a poté nastat věk Ducha svatého. Je třeba říci, že Olivi nebyl žádným pošetilcem popřípadě pomatencem. Patřil k intelektuální elitě katolické církve své doby, za své názory byl perzekvován a umísťován do odlehlejších škol Jižní Francie.


KONEC EGA A KONEC SVĚTA


Ve světě, ve kterém plyne čas, se všechno nutně mění. I struktury ega, které jsou jinak vůči změnám nesmírně rezistentní. Pokud se ego brání změnám, může se dostat do pokušení stáhnout kromě sebe pod vodu i celý svět. Vytvoří si apokalypsu. Osobně jsem toto zažil jako řeholní novic. Když sedmdesátiletý zástupce novicmistra, soudný a inteligentní člověk, umíral na rakovinu plic, čtrnáct dní před smrtí mezi lidmi trousil, že všichni zde stejně budou plavat jako krysy. Jeho nesmíření se se smrtí rozšiřoval na ostatní.

Ve chvílích, kdy jsme ohrožení, můžeme se opevňovat láskou. Ale jsou chvíle, kdy ani láska už nedává smysl. Pak nám zbývá jedině odstup. Vědomí, že na nás nezáleží. My se objevujeme, chvíli trváme, opět zanikáme. Je to přirozené. Je to v pořádku. To že záleží na nás a na tom, zda přežijeme, to je hlas našeho pocitu důležitosti. My jsme přece čistý duch. Nejsme tělo, svým způsobem nemáme tělo, sebou si ho z tohoto světa neodneseme. Nejsme ani duše. Naše osobní projevy života nemusíme vnímat jako důležité. Jsou to projevy života jako u každého jiného organismu. Srovnatelné s projevy života každého jiného organismu. Ve finále i potřeba konat a ulpívání na životě je něčím, co ducha svazuje a omezuje.

A tak ? zda lze předchozí odstavce uchopit všechny naráz. Pokud dbude cokoliv, bude to dobře. Pokud něco nebude, bude to také dobře. Nejsme páni tvorstva, nemá cenu něco očekávat. Očekávání plodí bolest. Stačí normálně žít a nechat věci aby sami přišly.


Antonín Baudyš jr.


Poznámkový aparát:

VLNA

http://gnosis9.net/konec1.html)

KONEC SUROVIN

Hospodářské noviny/iHned 2004/2005

KLIMATICKÉ ZMĚNY

http://zpravy24.pantax.cz

APOKALYPSY

Eugen Weber: Apokalypsy (NLN, Praha 1999)

NIBIRU

Zecharia Sitchin: Dvanáctá planeta (Ivo Železný, Praha 2002)

http://www.earth-history.com/Sumer/

http://www.gatewaystobabylon.com/essays/essayenkiworld.html

http://eridu.net/_anci.html

CAYCE

Tom Kay: Kdy přijde kometa (Knižní klub, Praha 1998)

NĚMEČTÍ VIZIONÁŘI

Jules Silver: Věštby k prahu 3. tisíciletí (Akuell, Bratislava 1999)